O taichi
Taichi (taiji) je cenným
dědictvím starého světa, které prostřednictvím velmi precizní práce s tělem, myslí a dechem zlepšuje zdraví, kondici, vede ke zmírnění stresu a celkovému
zkvalitnění života.
Výklady historie vzniku taichi nejsou zcela jednotné. Legendy, které se objevily v čínských publikacích po nástupu republiky (r. 1912) hovořily o nesmrtelném mnichovi Zhang San-fengovi, jako o tvůrci taichi.
Pozdější rozsáhlé výzkumy určily jako zakladatele taichi Chen Wang-tinga (1600-1680), který jej vytvořil jako komplexní systém sestav beze zbraně i se zbraněmi, jež je syntézou bojových umění a tradičních čínských technik prodlužování života Tao-jin a Tchu-na, jejichž původ se datuje zhruba do 4. století před n. l.
Ze školy Chen taichi pro účely hromadné veřejné výuky vznikl v 19. století styl Yang a z něj se později vyvinuly ještě další tři styly - Wu, Wu a Sun.
U cvičení taichi je při správném provedení v každém milimetru pohybu integrované propojení celého těla - od tělesného jádra, které je místem vzniku pohybu, vnitřní síly a dechu až k jeho periferii. Pravidelné cvičení taichi postupně vede k lepšímu vnímání vlastního těla, koriguje a zlepšuje držení těla a páteře, stejně jako elasticitu vazů a fascií, posiluje hluboké svalstvo břicha a zad, zpevňuje kosti, uvolňuje klouby, má pozitivní vliv na stav vnitřních orgánů a posiluje imunitu. Postupné uvolňování těla a mysli vede k lepšímu zvládání emocí, stresu a únavy. Jedná se tedy o velmi komplexní systém.